Obecná škola byla ve Štítině založena v roce 1851. Vyučovalo se ve starém zámku a v lihovaru. Učitelé byli z Mokrých Lazců. Od roku 1870 se vyučovalo v domě č. 68. První učitel v místě byl Karel Dušek. Působil zde od roku 1871 do roku 1873. Prvním definitivním správcem s ročním služným byl Jan Bainer.

V letech 1898 - 1899 byla postavena nová školní budova nákladem 15 096 zlatých. (Tedy přesně před 100 lety). Od roku 1909 byla škola trojtřídní se 180 dětmi. V roce 1909 byla v obci založena mateřská školka. (Na dnešní ulici Palackého, před vilkou manželů Richtrových. Dům už dnes nestojí).

Poslední zápis v kronice školy je ze školního roku 1938 - 1939. Je zkrácený a píše se v něm o mobilizaci. Dosavadní řídící učitel Karel Gebauer se odstěhoval do republiky. Potom jsou zápisy psané v německém jazyce velmi nečitelným písmem. Poslední německý zápis je ze školního roku 1944 - 1945.

Dobu okupace a poměry ve škole popisuje s odstupem času kronikář obce Štítiny pan Antonín Hajder v obecní kronice následovně: "Do školy nastoupil německý Schulleiter Pawlas (nepříjemný člověk a velký Čechožrout). Po osvobození se do obce nevrátil. Říkalo se o něm, že spáchal i se svou ženou sebevraždu. Byla zřízena jedna třída pro německé děti. Navštěvovaly ji i děti českých rodičů. České třídy byly přecpány. Českou školu vedl řídící učitel K. Stypa. Byl to vlastenecký učitel z Raduně. V obci i u dětí byl velice oblíben. Škola si neudržela český nápis "Národní škola". Ten byl změně na "Volkschule". Lidé si z nového nápisu dělali blázny a věřili, že tam dlouho nevydrží."

Výpis ze školní kroniky ze školního roku 1944 - 1945: "Vyučovalo se v náhradních prostorách, kterými byly tři místnosti u p. Františka Vrby č. p. 1 v prvním patře."

Výpisy z kroniky obce Štítina - rok 1946: "... už konečně dochází k prvním stavebním povolením. Jen o takové důležité stavbě jako je škola, bylo na schůzích hodně uvažováno. Zda se má stavět z gruntu nová, nebo opravit stará. Jedinou stavbou, o které bylo rozhodnuto, že se bude stavět, byla stavba obecního hřbitova."

Rok 1947: "Do dvouletek byla především pojata stavba nové obecné školy, ale i řada staveb soukromých občanů, kteří také ve dvouletce postavili."

Rok 1948: "... v obci se objevila celá řada hotových nebo rozestavěných staveb. Vedle školy je to dům Ladislava Heisera, Ladislava Kaštovského, Josefa Kostřici ...".

Obecní kronika, 3. listopad 1948: "Obci byl předán dar 6 600 000,- kčs z podnětu generála Ludvíka Svobody. Dar předal arm. generál Zdeněk Novák. Dík za dar zazněl z úst slezské umělkyně Hany Salichové. Rada obce Štítiny se rozhodla jmenovat Ludvíka Svobodu a Zdeňka Nováka čestnými občany Štítiny. Dále bylo rozhodnuto, aby škola nesla jméno ministra národní obrany armádního generála Ludvíka Svobody. Kmotrem slezské obce se stala armáda. Dále byl přítomen zástupce MNO generál Kouřil, zástupce MNV Václav Krejčí. Stavební dozor nad stavbou školy vykonával ing. Konečný. Byla vybudována nákladem 12 miliónů korun. Patronát nad školou převzala ZO KSČ Barrandov Praha, která darovala škole 140 knih s knihovničkou. Výnosem JNV ŠOT referátu v Opavě č. 324 - 28/1 - 1950 - IV/1 ze dne 6. 3. 1950 bylo sděleno, že Ministerstvo školství, věd a umění vyhovuje žádosti ředitelství školy a svoluje, aby škole byl propůjčen čestný název "Škola armádního generála Ludvíka Svobody".

Školní kronika v roce 1949 - 1950: "Do 15. října se ještě vyučovalo v nouzových prostorách Starého pivovaru. Od 15. října 1949 se škola přestěhovala a začalo se vyučovat v nové škole. Prvním ředitelem národní školy se stal František Pavera. Škola měla 90 žáků. Prvním školníkem byl pan Emil Bortel za 3 500,- Kč hrubého (v tehdejší měně).

Od 1. 9. 1951 byla zřízena střední škola a tato byla sloučena s národní školou v jednotnou devítiletou školu. Celkem zde bylo 273 dětí (142 chlapců a 131 dívek). V té době byl ředitelem Jindřich Hadámek, zástupce byl František Pavera. Vyučovalo 8 kantorů a ředitel školy."

K zápisům v obecní kronice je nutno připojit důležitý dovětek týkající se skutečných fakt, která souvisí s údaji o tom, jak to bylo s organizováním finanční sbírky na vybudování nové školy. Štábní kapitán Josef Buršík, který byl mimo jiné také v delegaci, která pomoc přivezla, uvádí ve své knize Nelituj oběti (Naše vojsko, Praha 1992, str. 82):

"...Tehdy můj prapor osvobodil i rodnou obec generála Heliodora Píky - Štítinu. K té se váže ještě další moje poválečná vzpomínka. Podporoval jsem v armádě dobrovolnou sbírku na vybudování nové školy, místo budovy zničené válečnými operacemi. Vybralo se tehdy přes šest a půl miliónů korun. Výnos sbírky byl slavnostně předán 3. listopadu 1948. Tehdy mě na slavnost delegovali ještě jako hrdinu Sovětského svazu a bývalého velitele tankového praporu. A zatímco iniciátor celé akce generál Píky již nevinně trpěl ve věznici na Pankráci, připisovali si jeho zásluhy jiní."

Při pátrání v obecní kronice i ve školní kronice po generálově jménu jsem se dočetl v zápise o událostech roku 1949: "Dne 21. ledna toho roku se dovídáme z tisku a rozhlasu, že byl odsouzen k trestu smrti za velezradu štítinský rodák, divizní generál Heliodor Píka, náměstek náčelníka generálního štábu. Tato zpráva způsobila v obci vzrušení a nelibost, protože generál Píka byl v obci velice oblíben a všichni zde dosud mají v čerstvé paměti jeho skromné vystupování a přátelský vztah ke svým rodákům za své poslední návštěvy v obci hned po osvobození v roce čtyřicátém pátém."

Přehled ředitelů:

1949/1950 - 1950/1951            František Pavera

1951/1952 - 1952/1953            Jindřich Hadámek

1953/1954 - 1963/1964            Rudolf Exner

1964/1965 - 31. 12. 1968         František Trojka

1. 1. 1969 - 30. 6. 1969             Karel Gřešek

1969/1970 - únor 1970              Gabriela Hájková

únor 1970 - 1973/1974              Eva Večerková

1974/1975 - 1979/1980            Josef Glössl

1980/1981 - 1991/1992            Hana Škrabalová

1992/1993 - 2005/2006            Jaroslav Dominik

2006/2007-současnost             Daniel Matyášek

 

Literatura:

Dominik, J., Hranošová, V. 50 let ZŠ gen. Heliodora Píky ve Štítině. Lhota u Opavy: Maj, 1999.